Generace Harry Potterů

Jsem z té generace, která vyrůstala na knihách Harryho Pottera.

Milovali jsme každou stránku, prožívali jsme dobrodružství, jako by byla naše vlastní a považovali jsme Rona, Hermionu i Harryho za naše nejbližší kamarády.

Když nám bylo jedenáct, všichni jsme netrpělivě očekávali dopis, který se stane vstupenkou do toho magického světa. Možná nám říkali, že je to nemožné, možná jsme si to říkali i my sami, ale kdesi v nitru stejně plápolala jiskřička naděje – co když opravdu patřím mezi čaroděje?

Co když opravdu pocestuji do magického světa plného dobrodružství, přátelství a nových možností? Co když skutečně mám skryté schopnosti, o kterých mi zatím nikdo neřekl!

Dokážete si představit, jaké bylo naše zklamání, když uběhl náš narozeninový den a dopis nikde. Možná jsme ještě pár dní doufali – co když se někde zatoulal? – ale pak jsme přijali tvrdou realitu: nejsme ničím vyjímeční.

Zůstaneme v tomto světě, bez magie a čar, vyrosteme a budeme žít klasické mudlovské životy…

Proč jsme vůbec tolik toužili dostat se do Bradavic?

Z Harryho příběhu to pro nás bylo místo, kde se mohlo odehrát cokoliv. Místo plné přátelství a odvahy. Místo, kde měl každý svou moc a mohl s ní zacházet, jak nejlépe uvážil. Místo, kde se otevřeně jednalo proti zlu.

Místo, kde se dobro nevzdávalo a kde mělo smysl bojovat za to, čemu člověk věří. Místo, kde člověk našel pochopení a cítil svou sounáležitost se světem.

Proto tolik bolelo, když dopis nepřišel a ukázalo se, že takové místo neexistuje. Že jsme zaseknutí v mudlovském světě, který známe, že zůstáváme nečinní a nevědomí, i když kdesi za hranicemi se odehrává bitva mezi dobrem a zlem, o osudu celého světa.

Bradavice, a samozřejmě Nebelvír především, jsou místem těch, kteří:

  • chtějí změnit svět k lepšímu, protože si uvědomují, o co je připravil.
  • se nezastaví před pravidly společnosti, když je brzdí u splnění jejich cíle
  • chápou, že nedokáží svět změnit sami a věří v upřímnou sílu přátelství
  • si nepřipouští, že by na něco neměli, něco by nedokázali, byli na něco příliš mladí či nezkušení
  • berou svůj osud do vlastních rukou a i za cenu vlastního nebezpečí jdou do akce
  • jsou plní odvahy, naivity a odhodlání
  • se nevzdají

 

A tak ti chci říct, milý čaroději či čarodějko:

Pokud jsi kdysi uvěřil/a, že dopis do Bradavic nedorazí, že nejsi vyjímečný/á, zapomeň na to.

Vrať se s Herminoniným přívěskem do doby, kdy ti bylo jedenáct, do toho momentu, kdy jsi na dopis čekal/a a sama sobě dopis podstrč. Dovol svému jedenáctiletému já uchovat si víru v to, že dokáže změnit svět k lepšímu. Tak to skutečně dokážeš.

Ten dopis totiž celou dobu leží ve tvé mysli a čeká na otevření – na co čekáš ty?

Květa Oakland
Jsem čarodějka odhodlaná měnit svět - nejdřív svůj a potom celý. Rozhodla jsem se žít naplno a sdílet svou cestu s ostatními,

Sdílím své každodenní postřehy >>, tvořím inspirativní videa >> a jinak jsem právě tam, kde je mě zrovna potřeba.

Více o mně se dozvíš tady>>
Komentáře