Jak jsem si přičarovala muže z románu

Bylo mi čtrnáct a trávila jsem prázdniny s rodiči v Maďarsku u Balatonu. Vždycky jsem byla velká romantička a nikdy jsem nepochybovala o tom, že na mě čeká můj vyvolený, se kterým strávím celý život. Tiše jsem si snívala příběhy o tom, co všechno s mým vysněným zažijeme.

Cítila jsem, že společně budeme uskutečňovat svoje sny a podporovat se v nich – tehdy jsem se toužila stát herečkou a tak jsem si hned představila, jak se potkáme při natáčení nějakého filmu a bláznivě se do sebe zamilujeme. Taky jsem snila, že se jednoho zimního večera zachumláme pod peřinu, budeme jíst zmrzlinu a celou noc koukat na filmy.

Měla jsem těch příběhů tak plnou hlavu, že jsem se je rozhodla sepsat do knihy.

Úvodní kapitola je dopis mému vysněnému muži. Vyprávím mu, co všechno bych s ním chtěla zažít. „Možná teď sedíš a přemýšlíš nad tím, co já. Možná si taky sníš svoje příběhy…“

Přiznávám mu, že je to možná trochu bláznivé, ale že vím, že se setkáme. Je jedno, jestli to bude už zítra nebo za několik let. Na pravou lásku se totiž vyplatí počkat.

„Vím, že existuješ. Teď už stačí jen počkat, až tě jednou potkám.“

book-1623578

A víte co? Asi o tři měsíce později jsem ho potkala.

Pamatuji si ten den jako dneska. Chodila jsem do dramatického kroužku a toho dne k nám přišel nový kluk. Tmavovlasý, hnědooký, inteligentní a usměvavý muzikant Angličan. Od první chvíle jsem z něj nemohla spustit oči.

Bylo to na podzim a během toho krásného času, kdy se země schovávala sama do sebe a začínalo být čím dál tím chladněji, jsme spolu zažili několik čarokrásných příběhů. Doprovázel mě večer po divadelních zkouškách domů, koulovali jsme se a váleli ve sněhu, četli jsme si básně… každá chvíle s ním byla jako poklad. Fascinoval mě.

Pak mi najednou, mimochodem, řekl, že odjíždí na rok do Anglie.

Slíbili jsme si, že zůstaneme v kontaktu, ale dalšího půl roku jsme si ani nenapsali. Přesto jsem ho pořád nosila v hlavě. Takovým pohledem zpátky v čase je báseň Dálka, kterou jsem o něm tehdy napsala.

 Be a helping hand andmake a change!(1)

Uplynula zima, proběhlo jaro, nastalo léto. A v srpnu jsme se setkali u společné kamarádky, když přijel navštívit svou rodinu v Česku. Naše setkání bylo, jako by nikdy neodjel. Když jsme se opět rozloučili, dodržel svůj slib a začal mi psát – dopisy.

Nikdy nezapomenu, jak jsem s očekáváním otvírala ty bílé obálky s razítkem Royal Mail, jak jsem hltala každé jeho slovo. Rozmlouvali jsme spolu o přátelství, o životě, o tom, jak je čas relativní, vytvářeli jsme podivuhodné teorie, jak si píšeme z minulosti do budoucnosti.

Nenápadně jsme snili o tom, až se setkáme, plánovali jsme si koupání v lomu, výlety v dešti, bruslení na zamrzlém rybníce a noční dýchánky u čaje. Skrze dopisy jsme se poznali tak hluboce, že jsem měla pocit, že ho znám věky.

dopis3

Po roce od toho podivně náhlého rozloučení se vrátil.

Shodou „náhod“ jsem mezitím nastoupila na školu, kam před svým odjezdem chodil. Když jsem uslyšela jeho hlas na školní chodbě, rozběhla jsem se a bez přemýšlení mu skočila kolem krku. Další z těch magických okamžiků, kdy se zastavil čas. Byli jsme jen my a jeho hluboké, hnědé oči.

Ani ne po měsíci jsme spolu začali chodit. To nám bylo patnáct. O tři roky později mě požádal o ruku. O dalšího dva a půl roku později jsme si napsali vlastní sliby a stali se manželi. A nyní, o dalšího dva a půl roku později, se s vámi dělím o náš příběh.

A jak vím, že jsem si ho tehdy přičarovala svými příběhy?

Tu sílu, jednotu a nekonečnost, co jsem s ním cítila od prvního dne, kdy jsem ho uviděla, jsem cítila už dřív. Cítila jsem ji, kdykoliv jsem se ponořila do příběhu o mém vysněném princi a dovolila si ho sepsat. Je to ta síla, kterou cítím, kdykoliv si uvědomím, že si mě vzal za ženu. Kdykoliv si připomenu, že se jmenuju Květa Oakland.

andělé

Chceš si také přičarovat život jako z románu? Jak na to se dozvíš v eBooku zdarma „Život jako z románu“, který jsem pro vás napsala. Najdeš ho tady >>

Květa Oakland
Jsem čarodějka odhodlaná měnit svět - nejdřív svůj a potom celý. Rozhodla jsem se žít naplno a sdílet svou cestu s ostatními,

Sdílím své každodenní postřehy >>, tvořím inspirativní videa >> a jinak jsem právě tam, kde je mě zrovna potřeba.

Více o mně se dozvíš tady>>
Komentáře