To jsem ještě nikdy nedělala – to mi určitě půjde!

„To jsem ještě nikdy nedělala
– to mi určitě půjde!“

prohlásila Pippi dlouhá punčocha a s chutí se vrhla… do čehokoliv, co bylo před ní.

Už nějakou dobu zkoumám tenhle magický jev, který se většinou vyskytuje u dětí a jak dospíváme, ze záhadných důvodů mizí. I když – ony nejsou až tak záhadné. Náš vzdělávací systém je nastavený tak, že tuhle přirozenou zvídavost a odhodlání lehce zamáčkne.

Jsme naučení, že učení funguje tak, že si sedneme a nacpeme si do hlavy spoustu informací. Musíme si je všechny zapamatovat, přečíst co nejvíce knih a odcitovat co nejvíce známých autorů, abychom vůbec mohli začít… třeba dělat zmrzlinu.

Samozřejmě jsou činnosti, které bez vzdělání a dostatečných informací dělat jednoduše nejdou (třeba takový zubař, co to prostě zkusí – to by musel být hooodně vědomý a napojený, abych mu věřila!), ale spousta činností tak vůbec nefunguje.

Představte si malé děti, co se učí chodit, mluvit nebo třeba stavět věž z kostek. Kdyby jim někdo řekl, že se musí nejdříve několik hodin týdně dívat na to, jak to dělá táta nebo máma (a nebo nejlépe nějaký profík v oboru).

Nebo kdybychom čekali, že jim musíme nejdříve vecpat do hlavy kupu informací o anatomii a mechanice pohybu – myslím, že by se na to vykašlaly a raději zůstaly celý život sedět, mlčet nebo jen koukat do blba.

Kdybych si jako malí mysleli, že všechno, co se chceme naučit, vyžaduje hodiny koukání do papírů, hodiny šprtání se nazpaměť, možná bychom tu raději ani nezůstali, co myslíte?

Jak to ale změnit, když jsme se naučili opak?

  1. Prvním krokem je uvědomit si, že tahle dovednost – naladění se na proud a puštění se do činnosti bez předešlé znalosti konkrétního principu, co můžete vyjmenovat – je nám všem vrozená a nikam se neztrácí. Zůstává v nás. My jí jenom přestáváme důvěřovat.
  2. Dalším krokem je obnovení důvěry v to, že to dokážeme bez předešlého studia. A protože to není tak úplně jednoduchá věc, takové obnovení důvěry v něco, co jste roky trénovaní zahodit a neposlouchat, tou nejlepší cestou je prostě začít. Prostě to zkusit. Dát se do toho.

Dost možná se objeví strachy a pochybnosti – to nevadí. Obejměte je a řekněte jim, že je slyšíte. Že vnímáte, co vám říkají, ale že to prostě jenom zkusíte a když se to nepovede, půjdete si třeba něco nastudovat.

Možná vám taky pomůže, když si zavřete oči a na chvíli si představíte svět, kde věci, které toužíte dělat, prostě děláte – a nemusíte k tomu mít vysokou, milion kurzů ani hodin samostudia.

Vtip je totiž v tom, že ani po těch hodinách studia (i když mohou pomoci a proces urychlit, pokud jsou vedeny dobře) se z vás profík nestane a stejně budete muset získat své vlastní zkušensti praxí.

A víte co? Možná se objeví chvíle, kdy budete potřebovat další informace a zdokonalení se, ale tím, že už budete v tom, že už budete fyzicky dělat to, co dělat chcete, budete v takovou chvíli mít tisíckrát větší motivaci tyto informace doplnit a učení se vás tak bude bavit. Skutečně bavit a naplňovat. To je magie, co?

Takže, milé punčochy a punčocháci – zkuste vystoupit z paradigmatu učení se, abyste mohli začít a místo toho začněte. Uvidíte, jak vás to bude bavit!

Květa Oakland
Jsem čarodějka odhodlaná měnit svět - nejdřív svůj a potom celý. Rozhodla jsem se žít naplno a sdílet svou cestu s ostatními,

Sdílím své každodenní postřehy >>, napsala jsem sluneční sbírku textů "Italské zápisky >> a jinak jsem právě tam, kde je mě zrovna potřeba.

Více o mně se dozvíš tady>>

Dotkla se tě moje slova?

Nechej mi na sebe email a dostávej ode mě inspiraci a informace o nových článcích, videích, projektech a prožitcích.

Tvé osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu (Květa Oakland) je na základě tvého souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy.

Stisknutím tlačítka vyjadřuješ svůj souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zasílání inspirativních emailů a newsletterů. Svůj souhlas můžeš kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu.

Komentáře